Tvůrčím vztahem při pohledu na vztahy vůbec se v knize o tvůrčím vztahu zabýval Gilbert Rapaille. Cílem tvůrčího vtahu je napomáhat růstu obou partnerů tím, že jeden pomáhá druhému, a umožňuje tak nejlepší rozvoj každého z nich.¹
Předpokladů takového vtahu je několik:
- geografická nezávislost (společný prostor/vlastní teritorium/
- finanční/ekonomická nezávislost
- kulturní nezávislost
- citová nezávislost
A já osobně ještě doplňuji jednu nezávislost, a to nezávislost názorovou.
Spíše než o nezávislost v užším slova smyslu se jedná o vzájemné uznání možností obou partnerů. Ne vždy bývá nejdůležitější to, co se dostává, ale to, co je možné dostat.
Nezávislost souvisí i s naší schopností reagovat na potřebu samoty, kterou má každý z nás, a se schopností udržet si ve vztahu určitý odstup oslabením vlastních projekcí.
Nezávislost souvisí také s možností prožívat vlastní nové zkušenosti, dělit se o ně a spojovat je dohromady.
Nezávislost musí mít vliv na afektivní a emotivní odstup, který se bude udržovat v každé ze zmíněných oblastí.
¹ G.Rapaille píše: „Tvůrčí vztah poskytuje možnost k vyjádření nevyjádřitelného různými obrazy, barvami, zvuky. Znamená pro nás neustálý kontakt s poetickou stránkou našeho života. Je nepřetržitým zdrojem objevů, vášní, hledání a okouzlení. Umožňuje aktualizovat v nitru možnosti překračující hranice našich nadějí a nalézat netušené dimenze i u těch druhých. Výsledkem tvůrčího vtahu je v neposlední řadě osobní niterná radost, potěšení z kvalitního vztahu, k němuž naše kultura, jak se zdá, odřízla všechny přístupové cesty“.
Salomé Jacques:
Mluv se mnou, mám ti co říct