Vlastnosti jsou ty stránky lidské osobnosti, na které můžeme usuzovat z poměrně stálého chování a jednání jedince v delším časovém úseku. Vyznačují se moha znaky, jako je jejich trvání, hloubka, polarita, hierarchie atd. Některé jsou vrozené, a na rozvoji jiných (získaných) se podílí prostředí a vlastní aktivita člověka. Mezi nejdůležitější vlastnosti osobnosti patří temperament, vlohy, dispozice, inteligence. K získaným patří schopnosti, zájmy, charakterové a volní vlastnosti.
Temperament
Temperament je souhrn vlastností organizmu, které určují dynamiku a intenzitu celého prožívání a chování osobnosti. Úzce souvisí s emocemi, prožíváním a reakcemi na vzniklé podněty. Tyto vlastnosti poutaly odedávna pozornost vědců a jejich členěním zvnikaly různé typologie lidí. Žádný člověk není pouze jedním typem, ale pravdou je, že některý typ většinou převládá. Velmi známá je typologie Hippokratova, která dělí osoby na flegmatiky, choleriky, melancholiky a sangviniky. Rozdělení osob do skupin mělo a stále má praktický důvod. Týká se pracovního zařazení, nemocnosti atd.
Vlohy
Vlohy jsou vrozené, dědičně získané antomicko-fyziologické zvláštnosti člověka, na jejichž zákaldě se vyvíjejí jeho schopnosti a dovednosti. Vlohy mají tendenci se uplatnit a vedou k aktivitě člověka. Okolní podmínky jsou ale důležité pro uplatnění těchto vloh, mezi něž se řadí i genialita. Úspěšní lidé dokonce říkají, že genialita je 1% vloh a 99% tvrdé práce. Mezi vlohy jsou zahrnovány také zvláštnosti organismu, jako např. zvýšení citlivost některého ze smyslových orgánů (jasnozřivost). Je škoda, že mnohé lidské talenty nebyly nikdy objeveny a tím pádem zůstaly nevyužity. Jako přirovnání se dají uvést vzácné diamanty. Mnohé leží nenalezeny v zemi a čekají na své objevení.
Dispozice
Dispozice jsou v životě člověka od narození stále přítomny a podle okolností se v různé míře projeví. V jednotlivých případech mohou přispět k rozvoji určitého jevu, jakým je např. rodinná dispozice k onemocnění, nebo k určité specifické aktivitě, jako jsou např. dlouhé prsty, které umožní snazší hru na klavír. Vnější podmínky jsou pro rozvoj dispozic rozhodující.
Inteligence
Inteligence je obecná vlastnost člověka, která je charakterizována jako rozumová schopnost postihovat vztahy mezi předměty a jevy a současně účinně využívat minulé zkušenosti v nově vzniklých situacích. V lidové tvrzení je charakterizována jako „zdravý selský rozum“. Praktická inteligence není závislá na dosaženém stupni vzdělání. Pravdou však je, že vzděláváním se dále rozvíjí a kultivuje. Aby se však zcela mohla projevit, je třeba i dalších vlastností, jako vytrvalosti, cílevědomosti atd. Jak je vidět, pouhý „rozum“ na zvládání úspěšného života nestačí. Na úspěchu se podílí rozhodují měrou emoční neboli personální inteligence. Ta je definována jako schopnost rozumět svým citům, znát city druhých a ve svých myšlenkách, jednáních a činech se jí řídit. Emoce nevyhnutelně ovlivňují způsob, jak člověk řeší problémy. Nové vědecké výzkumy ukazují, že lépe je na to tom ten, kdo své city nepotlačuje, ale dokáže je patřičně usměrňovat. Pro úspěšný život je tato okolnost důležitější, než vysoká rozumová inteligence oddělená od emocí.
Schopnosti
Schopnosti jsou vlastnosti osobnosti, které dávají předpoklad pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti. Nejsou vrozené, ale vznikají a vyvíjejí se na základě vrozených vloh. Mimo praktickou činnost se nemají možnost rozvinout. Nezbytné schopnosti pro uspokojivé fungování člověka ve společnosti se dají zařadit po emoční inteligenci. Patří sem schopnosti jako sebevědomí, zvědavost, jednání s určitým cílem, sebeovládání, komunikace, spolupráce… aj.
Zájmy
Zájmy předpokládají vyvinutí trvalého úsilí člověka zabývat se předměty nebo činnostmi, které jsou pro něho poutavé, ať z hlediska poznávacího, citového či jiného. Rozvoj různých zájmů je třeba podporovat především u malých dětí. Děti by měly mít kolem sebe podnětné prostředí. Rodiče a pedagogové by měli dětem umožnit co nejvíce různorodých aktivit a nechat na dítěti samotném, co ho nejvíce těší a čemu chce věnovat svůj čas. V praxi se však setkáváme s opakem. Rodiče sami naleznou dítěti vhodnou aktivitu a trvají na jejím naplňování. Zájmy a záliby mají dávat člověku radost, uspokojení, aktivní odpočinek. Mají být po celý život rozptýlením a vedle odpočinkové funkce napomáhají harmonickému vývoji osobnosti, a to nejen ve věku dětském, ale i důchodovém.
Charakter
Charakter je souhrn psychických vlastností osobnosti, které se projevují v mravní stránce jejího chování a jednání. Charakter tvoří mravní profil člověka. Odráží se ve vnitřním prožívání jako svědomí a navenek se projevuje chováním. Je důležitým stavebním kamenem osobnosti a je zakotven v hodnotovém žebříčku osobnosti. Ověřuje se při zátěžových životních situacích nebo při dlouhodobější spolupráci.
Volní vlastnosti
Volní vlastnosti jsou ty vlastnosti, které pomáhají člověku k dosažení vědomě vytčených cílů. Síla vůle napomáhá rovnováze citů a rozumu. Srdce i mysl potřebují mít základ v pevném „Já“. Bez vnitřní vůle a sebevlády by tyto dvě složky osobnosti sváděly stálý vnitřní boj. Je ale nutné vědět, že je-li vytrénovaná vůle jedinou silnou stránkou osobnosti, pak celý život je podřízen vnějšímu úspěchu. Takováto vůle nebere žádný ohled na duševní potřeby člověka a stává se destruktivní silou nejen pro svého nositele. Mezi volní vlastnosti patří cílevědomost, vytrvalost, rozhodnost, sebeovládání, samostatnost, iniciativnost a další. Každá z těchto vlastností má také svůj protipól.
